Cizí měny - zákony a pojmy

	Pojmy		Zákony, vyhlášky

	Denní kurz		§ 38 odst. 1 zákona 586/1992 Sb.
	Pevný kurz		Pokyn GFŘ D-59 z 21.12.2022 (dříve Pokyn GFŘ D-22; Pokyn GFŘ D-6; Pokyn D-300)
	Jednotný kurz MF		§ 24 odst. 7 zákona 563/1991 Sb. o účetnictví
	Kurzové rozdíly v účetnictví		§ 24 odst. 6 zákona 563/1991 Sb. o účetnictví
	Kurzové rozdíly v daňové evidenci		Stanovisko MF k přepočtům cizích měn pro DPH
	Kurzové rozdíly v jednoduchém účetnictví		Vystavování daňových dokladů v cizích měnách a DPH (pro přiznání a KH)
	Kurzové rozdíly a plátci DPH
	Ocenění majetku (pohledávek) a závazků v DE

Denní kurz = kurz cizí měny vyhlášený Českou národní bankou pro určité datum. Kurz platí i pro následující dny, ve kterých ČNB kurz nevyhlásí. Nikdy nemůže platit pro dny předcházející datu vyhlášení.

nahoru

  Pevný kurz = kurz cizí měny, platný po delší období, který si účetní jednotka stanoví podle kurzů ČNB. Pevný kurz musí být stanoven v souladu s § 24 odst.7 zákona 563/1991 Sb. i pro osoby vedoucí daňovou evidenci.
   Pevný kurz počítaný (jakýmkoli) průměrem NEEXISTUJE. Důvod - každý kurz musí být znám už v první den období, pro které má platit a podle § 24 zákona o účetnictví se musí jednat o denní kurz ČNB platný pro první den zvoleného období. (Zákon nezakazuje "zvolit si období" například týdenní od středy do úterka. Pak je prvním dnem období každá středa.)
   Pevný kurz není dovoleno stanovit tak, aby zasahoval do více zdaňovacích období (§24, odst.7).(Například je-li zdaňovací období kalendářní rok, pevný kurz týdenní od středy do úterka a nový rok vyjde na pondělí, je poslední pevný kurz končícího zdaňovacího období platný od středy do neděle a první pevný kurz začínajícího zdaňovacího období začíná pondělkem a končí úterkem.)

nahoru

Jednotný kurz = kurz vyhlášený ministerstvem financí po skončení kalendářního roku. Tímto kurzem jsou osoby, které nevedou účetnictví povinny podle § 38 zákona 589/1992 Sb. přepočítat základ daně, který vyšel v daňové evidenci nebo v evidenci příjmů ("procenťáci") na základ daně uváděný do daňového přiznání. Matematické provedení přepočtu je poněkud složitější. Zpětné promítnutí tohoto přepočtu do daňové evidence se ze zákona provádět nesmí. Pokud FO vedoucí DE (nebo uplatňující výdaje procentem z příjmů) pro všechny cizí měny po celé zdaňovací období používá správně stanovený denní nebo pevný kurz, má podle § 38 přepočet jednotným kurzem zakázán.

Jednotný kurz ministerstva financí se v účetnictví a v daňové evidenci nesmí použít vůbec. Slouží POUZE k přepočtu základu daně, který vyšel v daňové evidenci, na základ daně pro daňové přiznání fyzických osob, pokud není přepočet jednotným kurzem zakázán (viz § 38, odst.1 zákona 586/1992 Sb.)

Již po deseti/jedenácti měsících roku si můžete spočítat přibližnou hodnotu jednotného kurzu a podle výpočtu se rozhodnout, zda přestanete v daňové evidenci používat kurzy v souladu se zákonem o účetnictví (563/1991 Sb.), abyste byli povinni přepočet jednotným kurzem provést (je-li to pro poplatníka výhodnější). (Postup výpočtu je popsán v § 38 zák. 586/1992 Sb., ale vždycky jsem se lišil od čísel zveřejněných ministerstvem financí - u Eura o haléře až desítky haléřů.)

Odkazy na předpisy, kterými MF stanovovalo jednotný kurz najdete zde.

nahoru

Kurzové rozdíly v účetnictví
v okamžiku vzniku vstupují pohledávky/závazky do základu daně z příjmů, v případě cizích měn se v okamžiku úhrady mění daňová hodnota. Účetní zápis změny daňové hodnoty se nazývá kurzové rozdíly.

nahoru

Kurzové rozdíly v daňové evidenci NEEXISTUJÍ
(Protože se závazky a pohledávky stávají daňově účinnými až zaplacením, jsou postupy platné v účetnictví zcela NEPOUŽITELNÉ.)
V okamžiku vzniku NEvstupují pohledávky/závazky do základu daně z příjmů, zdaní se až v okamžiku úhrady, takže žádné přepočty daňové hodnoty nejsou potřeba a kurzové rozdíly nemají důvod vzniknout. To, že bývá korunové ocenění majetku (závazku/pohledávky) jiné, než je daňový přepočet příjmu/výdaje na českou měnu, je v souladu s platnými zákony. To znamená, že úplným zaplacením běžně zaniká závazek/pohledávka "bez náhrady" a vzniká (daňově) účinná platba ve zcela jiné hodnotě.

nahoru

  Kurzové rozdíly v jednoduchém účetnictví
   Do 31.12.2003 používaly účetní systém nazývaný "jednoduché účetnictví" všechny fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Od 1.1.2004 používají podnikající fyzické osoby "Daňovou evidenci" a jednoduché účetnictví bylo zákonem vyhrazeno malé (v § 38a zákona 563/1991 Sb. přesně definované) skupině nepodnikatelských spolků a sdružení. Tyto spolky jsou navíc povinny i v současnosti vést jednoduché účetnictví v souladu se zákony platnými k 31.12.2003.
   V okamžiku vzniku nevstupují pohledávky/závazky do základu daně z příjmů, k případnému zdaňování dochází až v okamžiku úhrady, takže žádné přepočty daňové hodnoty nejsou potřeba a kurzové rozdíly nemají důvod v průběhu zdaňovacího období vzniknout. To, že bývá korunové ocenění majetku (závazku/pohledávky) jiné, než je daňový přepočet příjmu/výdaje na českou měnu, je v souladu s platnými zákony. To znamená, že úplným zaplacením běžně zaniká závazek/pohledávka "bez náhrady" a vzniká (daňově) účinná platba ve zcela jiné hodnotě.
   V jednoduchém účetnictví se na rozdíl od daňové evidence kurzové rozdíly k poslednímu dni účetního období počítají vždy. K výpočtu se (stejně jako v podvojném účetnictví) používá denní kurz České národní banky platný pro poslední den zdaňovacího období. Liší se i způsob výpočtu kurzových rozdílů od přepočtu jednotným kurzem v daňové evidenci tak, že i kurzový rozdíl položek, které nemají vliv na zisk, vstupuje do základu daně.

nahoru

Kurzové rozdíly a plátci DPH spolu nemají nic společného.
Důvodem je to, že datum uskutečnění zdanitelného plnění (případně datum přijetí platby) se nikdy nemůže změnit (ani zaplacením), takže kurz pro výpočet tabulky DPH zůstane příštích tisíc let nezměněn. (Jedinou možností je chybně vystavený původní daňový doklad, což se musí řešit opravou tohoto dokladu.) Základem pro daň z příjmů je u plátců DPH v účetnictví i v daňové evidenci celková částka vyjádřená v české měně a snížená o uplatněnou/přiznanou částku DPH. (Základ DPH je zákonem o daních z příjmů považován za nepotřebné hausnumero.)

nahoru

Ocenění majetku (pohledávek) a závazků v daňové evidenci
Evidence hmotného majetku a závazků je podle § 7b odst.1 povinnou evidencí. Hodnota majetku a závazků přitom nemá v DE vliv na základ daně z příjmů. Podle § 7b odst. 3 se při ocenění hmotného majetku musí postupovat podle § 29, ocenění pohledávek probíhá podle § 5 (přesněji § 5, odst.9), který stanovuje povinnost oceňovat jmenovitou hodnotou. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou přímo podle znění § 7b, odst.3. Do pojmu "jmenovitá hodnota" nevnáší jasno ani zákon 151/1997 Sb., který v § 2 - "Způsoby oceňování majetku a služeb" pouze stanoví, že základem stanovení ceny je nominální hodnota pohledávky / závazku v cizí měně, v níž jsou pohledávka nebo závazek vystaveny.

nahoru

ZÁKONY (stav dle změn k 21.12.2022):

Pokyn GFŘ D-59 z 21.12.2022 (celý ke stažení ve formátu PDF)

Pokyn GFŘ D-22 z 06.02.2015 (celý ke stažení ve formátu PDF)

...K § 7b Zákona 586/1992 Sb.
Příjmy a výdaje v cizí měně evidované v daňové evidenci se přepočítají podle § 38 zákona. V daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky nebo závazky v cizí měně.

Proti zněním Pokynu D-300 a Pokynu GFŘ D-6 z 12.11.2011 u tohoto odstavce nedošlo ke změně jediného písmenka.

   Pozn.aut.
   Poprvé se 16.11.2006 "černé na bílém" objevil zákaz pseudoúčetních úprav korunového přepočtu zůstatku cizoměnových pokladen a účtů s cílem zajistit stejný konečný zůstatek jednoho roku s počátečním zůstatkem roku následujícího. Ze zákona 586/1992 Sb. tato skutečnost (nepsaně) vyplývala už od 1.1.1993.
   Pokud je v souladu s § 38 povinnost přepočítat pohyby v cizích měnách jednotným kurzem MF, neprojeví se tento přepočet v daňové evidenci (peněžním deníku), ale pouze ve výpočtu základu daně (v DPFO). Stejně tak se v daňové evidenci žádným způsobem neprojeví výpočty stavu zásob a pohledávek a závazků prováděné pro Výkaz o majetku a závazcích.

nahoru

§ 38 odst. 1 zákona 586/1992 Sb. znění platné od 01.01.2024

   § 38 Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů
  (1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který
    a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
      1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,
      2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,
    b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,
      1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
      2. jednotným kurzem.
...
  (5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

nahoru

§ 38 odst. 1 zákona 586/1992 Sb. znění platné do 31.12.2023

(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává.

Doplnění §38, odstavce 1 k 1.1.2009:
Jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví pro přepočet cizí měny nelze v jednom zdaňovacím období použít současně.

   Pozn.aut.
   Jednotný kurz lze použít, jen tehdy pokud se nevyužívají kurzy devizového trhu podle zákona o účetnictví. - viz zvýrazněná věta
   Odstavce 2 až 4 se týkají úroků z nepodnikatelských účtů, zvláštní sazby daně a příjmů ze závislé činnosti.
   Doplnění odstavce 1 k 1.1.2009 poslední větou nepřináší změnu, snad jen dává "černé na bílém" to, co předchozí věty neříkaly pro někoho dostatečně srozumitelně (jednotným kurzem se přepočítává buď všechno nebo nic).

nahoru

§ 24 odst. 7 zákona 563/1991 Sb. o účetnictví

(7) Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy.

Pozn.aut.
Při směně peněz je povoleno používat "kurz směnárenského místa" (§ 24 odst.6 zák.563/1991 Sb.). V daňové evidenci je to téměř nezbytné, protože jinak nezachováte vyrovnanost průběžných položek.

nahoru

Informace k přepočtu cizí měny na českou měnu (Zveřejněno 14.5.2004 na webu České daňové správy)

Podle § 4 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který vstoupil v účinnost 1.5.2004, se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně. Pro plátce, který je účetní jednotkou, je platným kurzem ke dni povinnosti přiznat daň i pevný kurz, který si účetní jednotka stanovila podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, [§ 24, odst. 7] ve znění pozdějších předpisů. PRO PLÁTCE, KTERÝ NENÍ ÚČETNÍ JEDNOTKOU, JE PLATNÝM KURZEM POUZE KURZ DEVIZOVÉHO TRHU VYHLÁŠENÝ ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU KE DNI VZNIKU POVINNOSTI PŘIZNAT DAŇ. Vznik povinnosti přiznat daň je pro jednotlivé druhy plnění vymezen v příslušných §§ zákona č. 235/2004 Sb.

Od změny znění §4 odst 4 platné od 1.1.2013 je povinností používat kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, tedy pouze kurz denní. Od přečíslování odstavců v §4 1.1.2014 se text přesunul do odst. 5.

nahoru

Vystavování daňových dokladů v cizích měnách a DPH

   Podle § 26 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je povinnost všech českých plátců DPH uvádět na daňových dokladech základ DPH a částku DPH v české měně. Tato povinnost platí bez rozdílu, je-li příjemcem dokladu český nebo zahraniční subjekt. Přitom není zakázáno uvádět současně s povinnými údaji o základu DPH a DPH v české měně tyto údaje i v měně, ve které je doklad vystavován.
   Přitom je nutno rozlišovat plnění osvobozená (vývozy, dodávky zboží a služeb do jiných států EU), která mají VŽDY nenulový základ DPH, a plnění nepodléhající dani z přidané hodnoty (například mzdy, odvody z mezd, penále, náhrady škody).

   Od 1.1.2013 se povinnost uvádět údaje o DPH v české měně přesunula do § 29, odst.1.

   Pravidla platná pro doklady v cizích měnách a vykazování DPH v přiznání platí i pro vykazování v kontrolním hlášení.

nahoru