Zveřejněno na serveru www.idnes.cz 13.01.2012, převzato se souhlasem autora.

Tanvald, střelba, (slepá) spravedlnost

iDnes

   O tom, že šlo v Tanvaldu o nutnou obranu, je jasné. Tři gauneři napadli důchodce a ten v sebeobraně právem střílel. Co mě ale překvapuje: většina lidí tu situaci asi správně nepochopila.

   Většina lidí si asi notuje s panem Holomkem, který řekl, že na severu se to pere z rasových důvodů.

   Většina lidí evidentně nechápe, že v Tanvaldu to nebylo "bílý proti Cikánům" ale "napadený proti útočníkům".

   To se mi naprosto nelíbí. Nejsem rasista a už vůbec ne tehdy, kdy na mě někdo jde s nožem. Nůž zblízka je smrtící zbraň, i kdyby ten, co ho drží, nechtěl. Když na mě někdo půjde s nožem, v tu chvíli mě přestává zajímat cokoli krom toho nože a jak nejlépe a nejrychleji zařídím, abych tu čepel udržel co nejdál od sebe.

   Je mi jedno, jaké je útočník rasy.

   Je mi jedno, jakého je útočník etnika.

   Je mi jedno, jakého je útočník vyznání.

   Je mi jedno, jaké měl útočník dětství.

   Je mi jedno, zda je zrovna "jen" ožralý, "jen" zfetovaný, nebo jestli je recidivista, a zlodějna je jeho profese.

   Je mi jedno kolik má dětí, a s kým, kolik má rodičů, kde bydlí jeho babička, dědeček, a jestli si o něm tetička myslí, že je hodný, nebo zlý kluk.

   Je mi jedno, jestli náhodou není příslušník gangu zločinců, jehož bossové šikovně hrají na etnorasistickou notu.

   V tu chvíli mě zajímá jen to, že mi chce pustit žilou. Ničeho jiného si nevšímám, a ani nemůžu, protože svět se zaostřil na jediné a to je ten nůž co mě ohrožuje. Říká se tomu pud sebezáchovy.

   Když na mě někdo útočí nožem, tak z toho můžu umřít. Budu tedy střílet tak, aby přestal. Z toho může samozřejmě umřít on. Pochopte, že mě vůbec nejde o to, aby umřel. Jde mi jen a jen o to, aby přestal útočit a abych neumřel já.

   Proto si, prosím, i vy, co o událostech v Tanvaldu píšete a diskutujete, uvědomte, že to celé není vůbec o Cikánech. O těch to možná začlo být dodatečně, když se, jako obvykle, někdo pokusil využít své etnické příslušnosti, aby utekl spravedlnosti z rukou. Ale spravedlnost má být slepá, nemá ji zajímat, jak je kdo barevný, hezký nebo nehezký.

   Má ji zajímat, kdo je zločinec a kdo je v právu.

   Zapomeňte tedy na Cikány a ty ostatní. V Tanvaldu se prostě napadený bránil útočníkům, a já pevně doufám, že útočníkům to neprojde, budou potrestáni, a napadený bude plně rehabilitovám - a chráněn před případnou pomstou gangu.

   Že ta spravedlnost zvítězí, a bude při tom důsledně slepá.